Hazard (patologické hráčství)

Když se to provalí

Možná jste právě zjistili, že úspory jsou pryč. Že splátky, o kterých jste nevěděli, chodí měsíce. Že vám člověk, kterému jste věřili, celou dobu lhal — ne proto, že by vás neměl rád, ale proto, že lhaní je u hráčství součástí skrývání nemoci. Bolí to o to víc, že na rozdíl od alkoholu hazard není vidět ani cítit: dá se skrývat roky.

A možná jste ten, kdo hraje. Slibovali jste si „naposledy" tolikrát, že už tomu sami nevěříte. Dluhy rostou a jediné, co vás napadá, je vyhrát je zpátky. Známe to — a chceme vám říct, že z tohohle kruhu vede cesta ven.

Hráčství je nemoc, ne nezodpovědnost

Porucha hráčství (gambling disorder) je podle Mezinárodní klasifikace nemocí WHO (MKN-11) porucha způsobená návykovým chováním — stejná kategorie, do jaké patří závislost; kód 6C50 ^[1]. Týká se automatů, rulety, karet, sportovních sázek i online hazardu. Klíčové znaky jsou tři: ztráta kontroly nad hraním, upřednostňování hraní před ostatními oblastmi života a pokračování navzdory negativním důsledkům; takový vzorec zpravidla trvá alespoň 12 měsíců a výrazně narušuje fungování člověka ^[1].

Všimněte si, co v té definici není: charakter. Hráč není „nezodpovědný darebák" — je nemocný. A nemoc se dá léčit.

Nejste v tom sami — ani zdaleka

Podle komise The Lancet Public Health (2024) žije s hazardní poruchou nebo problémovým hraním odhadem 80 milionů dospělých na světě a dalších téměř 450 milionů je vystaveno riziku spojenému s hraním ^[2]. Zvlášť zrádný je online hazard: online kasinové hry a automaty mohou být problematické až pro 15,8 % dospělých a 26,4 % dospívajících uživatelů; sportovní sázení pro 8,9 % dospělých a 16,3 % dospívajících ^[2].

A jak to vypadá u nás: hazardních her se účastní zhruba polovina dospělé populace, nejvíc lidí loterií a stíracích losů; hraní mimo loterie a losy uvádí 13 – 21 % dospělých ^[3]. V riziku rozvoje problémů s hraním je odhadem 180 až 275 tisíc lidí, ve vysokém riziku 50 až 140 tisíc — a zatímco celkový počet je dlouhodobě stabilní, počet lidí ve vysokém riziku se mírně zvyšuje ^[3]. Hráči u nás ročně prohrají přibližně 64 miliard korun ^[3].

Telefon v kapse znamená, že herna je otevřená nonstop — a platí to i pro děti: mezi šestnáctiletými uvádí hraní hazardních her v posledních dvanácti měsících více než čtvrtina a 18 % z nich hraje hazardní hry na internetu ^[3].

Co hazard bere

Komise Lancet upozorňuje, že hazard vede k finanční destrukci, problémům v duševním i tělesném zdraví, rozpadu rodin, zvýšenému riziku sebevraždy, domácímu násilí, kriminalitě a ztrátě zaměstnání — a nejzranitelnější jsou děti, dospívající a lidé v těžké sociální situaci ^[2]. České zprávy to potvrzují: k dopadům rizikového hazardního hraní patří častý výskyt přidružených psychiatrických potíží a problémy v oblasti duševního zdraví včetně sebevražedných myšlenek a pokusů ^[3]. Jestli jste při čtení toho výčtu cítili, že popisuje váš dům — je čas jednat.

Pokud vás dluhy a beznaděj přivádějí k myšlenkám na sebevraždu, volejte hned 155 nebo 112, případně Linku první psychické pomoci 116 123 (nonstop, zdarma, anonymně). Dluhy se řešit dají. Opravdu.

Co se dá udělat ještě dnes

Tohle je ta část stránky, kvůli které sem člověk přišel. Nemusíte čekat na termín u odborníka — jedna věc jde udělat hned z domova.

Rejstřík vyloučených osob (RVO) je neveřejný systém Ministerstva financí. Kdo je v něm zapsán, nemůže vstoupit do herny ani kasina a nemůže se přihlásit ke svému uživatelskému kontu u provozovatele hazardní hry — to znemožní účast na kurzových sázkách i na všech hazardních hrách po internetu ^[5]. O zápis může člověk požádat dobrovolně a kdykoliv, buď přímo ministerstvu na formuláři, nebo přes uživatelské konto u provozovatele. O výmaz lze požádat nejdřív po roce; kdo nepožádá, zůstává zapsán ^[5].

A když je to naléhavé, existuje „panic button": okamžité vyloučení z účasti na hazardní hře na 48 hodin, aktivované přes uživatelské konto, které zamezí hraní u všech provozovatelů najednou ^[3][5].

Co dál pomáhá

Odborné postupy doporučují především psychoterapii — hlavně kognitivně-behaviorální terapii, která pracuje se zkreslenými myšlenkami o hraní („teď už to musí padnout") a s nutkáním hrát; v některých případech i léky, a vždycky širší podporu včetně finančního poradenství a práce s rodinou ^[4]. A stejně jako u alkoholu platí: obrovskou sílu má kontakt s lidmi, kteří si tím prošli — svépomocná skupina.

Informace, testy a rady pro hráče i pro jejich blízké najdete na portálu hazardni-hrani.cz, který vede Národní monitorovací středisko. Volně dostupné svépomocné návody napsal Karel Nešpor — Jak se zbavit hazardu (drnespor.eu) a Už jsem prohrál dost (drnespor.eu) ^[4]. A poradit umí i Národní linka pro odvykání: 800 350 000, která konzultuje i hazardní hraní.

Pro blízké

Jestli jste partner, partnerka nebo rodič hráče: to, co prožíváte — lži, ztracenou důvěru, strach z každé další obálky ve schránce — je přesně ta situace, o které píšeme na stránce o rodině a spoluzávislosti. Platí to i pro hazard: nekrýt, nepřebírat dluhy automaticky na sebe, stanovit hranice a vyhledat pomoc i pro sebe. A přijďte si popovídat — klub je tu i pro vás.